Péče
o nesoběstačné

Vlivem stárnutí populace se v následujících 15 letech zdvojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti. Těm všem vznikne nárok na příspěvek na péči.

x3

1 100 000

Česká populace stárne a za 40 let se ztrojnásobí počet nesoběstačných.

Při zachování současných podmínek se tak z dnešních cca 360 000 osob dostaneme kolem roku 2060 na 1,1 mil. lidí pobírajících příspěvek na péči v některém z jeho čtyř stupňů.

Celková demografická projekce

Projekce počtu pobírání příspěvku na péči do roku 2100

Do roku 2060 se počet příjemců příspěvku na péči ztrojnásobí na 1,1 mil. osob. (rok 2018 index 100 %)

Počet příjemců na péči

Populace zdravá ek. aktivní

Populace zdravá ek. neaktivní

Státu však z hlediska financování kapacit dlouhodobé péče dochází dech.

Podle průzkumu České asociace pojišťoven z roku 2022 se tak Češi nejvíce obávají právě toho, že nebudou schopni se o sebe ve stáří postarat.

Za riziko to považuje 73 % z nich.

V roce 2019 provedla agentura PPM Factum pro Fond dalšího vzdělávání průzkum na téma neformální péče. Z něj vyplynulo, že pětina těch, kteří mají v rodině nesoběstačného, zajišťuje kompletní péči. V průměru se o ně starají 37 hodin týdně. externí link
Fakta me zajímají

Významná část obyvatel je přitom ochotna vzdát se svého pracovního úvazku či jej omezit, aby se mohla starat o osobu blízkou. A většina lidí je dokonce ochotna finančně přispívat své blízké osobě na péči o ni.

Drtivá většina populace přitom považuje za správné ponechat péči o nemohoucí na rodině. To s sebou samozřejmě nese zvýšené nároky nejen na psychiku, ale také na čas a peněženku. Češi náklady na péči o nesoběstačného rodinného příslušníka odhadují v desítkách tisíc, někteří předpokládají, že překročí dokonce hranici 40 tisíc. (EMA data, 2021)

Fakta me zajímají
Současně podle průzkumů Češi očekávají, že základní péči o své občany v tomto směru zajistí stát. Ten skutečně na péči přispívá. externí link

Jsou však tyto prostředky dostatečné?

Nedostatečná kapacita je problém již dnes.

Situace by možná nebyla tak vážná, kdybychom již nyní – tedy na počátku této demografické změny – nečelili významnému nedostatku kapacit na straně poskytovatelů dlouhodobé péče.

Statistiky nejsou bohužel přesně vypovídající, neboť systém klientovi umožňuje podat žádost o poskytnutí péče na více místech současně.

Očistíme-li celkový počet žádostí o odhad, jak se duplicitní žádosti podílejí na tomto počtu, může převis skutečné poptávky nad existující kapacitou lůžkové dlouhodobé péče dosahovat 15 000 až 30 000 lůžek, tedy 20 až 40 % kapacity systému. Podle některých údajů odmítnou sociální zařízení ročně 45 tisíc žádostí o umístění. Kapacity chybějí taktéž v segmentu terénní péče, kterou specialisté poskytují v domácnostech svých klientů.

Vývoj počtu sociálních služeb v ČR v letech 2007-2019

Počet sociálních služeb v ČR

Zdroj: MPSV (2022) Otevřít detailní graf

Systém stojí na neformální péči rodinných příslušníků

Češi mají s péčí o rodinné příslušníky zkušenosti. O blízké potřebné pečuje více než pětina dospělých.

V této situaci nepřekvapí, že významná část dlouhodobé péče probíhá v režimu 24/7 v domácím prostředí a je plně tažena nejbližšími rodinnými příslušníky.

Péče v domácím prostředí je odborníky i uživateli všeobecně preferovaná; je správná a pro seniora prospěšná. Tento způsob péče však velice komplikuje fakt, že kapacity terénní, ambulantní i stacionární péče jsou limitované a nemohou uspokojit poptávku.

Pečující osoby si mnohdy nemohou vydechnout, což je mimořádně psychicky a fyzicky zatěžující, nemluvě také o často výrazné ztrátě příjmu v domácnosti, pokud je dlouhodobá péče poskytnuta na úkor (zcela či částečně) přerušené pracovní kariéry pečující osoby.

Chci více faktů

Role pojišťoven

Nedostatek kapacit i financí se však bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje.

Těmi může být právě soukromé pojištění.

Podle průzkumu ČAP (2022) by 69 % Čechů uvítalo možnost pojištění pro případ dlouhodobé péče a nesoběstačnosti, zájem o něj projevilo 53 % respondentů. Jedná se tak o nejatraktivnější komerční zdravotní připojištění.

Co by podle Vás mělo být umožněno, aby si člověk připojistil?

O které pojištění byste měl/a zájem Vy osobně?

Dlouhodobá péče
v (nesoběstačnosti)

Lepší typ zdravotnického
materiálu a pomůcek

Stomatologická péče,
porodnictví

Lázeňská péče

Určité zdravotní služby

Příplatky za léky

Kratší čekací doba
na operaci

Rozsáhlejší krytí
pro fyzioterapii

Nadstandardní služby
pri pobytu v nemocnici

Návštěva lékaře
u mě doma

Možnost zvolit si operatéra
nebo specialisty

Kosmetická chirurgie

Alternativní
medicína / homeopatie

Dlouhodobá péče v (nesoběstačnosti)

69 %

53 %

Lepší typ zdravotnického materiálu a pomůcek

37 %

26 %

Stomatologická péče, porodnictví

36 %

30 %

Lázeňská péče

32 %

20 %

Určité zdravotní služby

25 %

16 %

Příplatky za léky

24 %

17 %

Kratší čekací doba na operaci

23 %

15 %

Rozsáhlejší krytí pro fyzioterapii

22 %

15 %

Nadstandardní služby pri pobytu v nemocnici

21 %

13 %

Návštěva lékaře u mě doma

20 %

13 %

Možnost zvolit si operatéra nebo specialisty

13 %

9 %

Kosmetická chirurgie

10 %

6 %

Alternativní medicína / homeopatie

8 %

6 %

obecně umožnit

zájem

Zdroj: Průzkum ČAP (2022)
Významnou složkou dobrovolného pojištění dlouhodobé péče by měla být odborně erudovaná, kvalitní informační služba, která klientovi a jeho blízkým pomůže zorientovat se v systému dlouhodobé péče ve chvíli, kdy to klient potřebuje.

Tato služba klienta seznámí s možnostmi, které poskytuje veřejný systém i jeho soukromé pojištění. Taková je ostatně i představa klientů. Podle průzkumu by pojištění dlouhodobé péče mělo zahrnovat jak terénní a mobilní sociální služby nebo zajištění místa v zařízení, tak i poradenství. Očekávají totiž podle zjištění finanční problémy, odkázání na péči ostatních i to, že budou na obtíž.

Do jaké míry je pro Vás důležité, aby pojištění dlouhodobé péče obsahovalo:

Zajištění terénních / mobilních služeb sociální péče (návštěva ošetřovatele, lékaře, dobrovolníků atd.)

Zajištění reálného místa (umístění) v určitém zařízení např. v domově seniorů, Alzheimer centru apod.

Poradenství jak postupovat, co dělat za kroky v případě takové situace

Asistenční služby při zajištění státního příspěvku na péči

Pomoc s administrativou (vyplňování úředních formulářů, žádostí atd.)

Zajištění terénních / mobilních služeb sociální péče (návštěva ošetřovatele, lékaře, dobrovolníků atd.)

49 %

46 %

5 %

Zajištění reálného místa (umístění) v určitém zařízení např. v domově seniorů, Alzheimer centru apod.

46 %

48 %

6 %

Poradenství jak postupovat, co dělat za kroky v případě takové situace

41 %

54 %

5 %

Asistenční služby při zajištění státního příspěvku na péči

40 %

54 %

6 %

Pomoc s administrativou (vyplňování úředních formulářů, žádostí atd.)

30 %

59 %

11 %

To je zásadní / potřebuji to

Nepotřebuji, ale ocením to

Zbytečné

Zdroj: Průzkum ČAP (2022)