Fakta
mluví jasně.

Celková kapacita všech sociálních služeb v roce 2022 dosáhla přibližně 260 000 klientů. Až 45 000 přihlášek je ale zamítnuto, odhadem chybí 15–30 tisíc míst.

Lůžková kapacita sociálních
služeb (2022)

31%

pobytová zařízení

22%

pečovatelská služba

14%

domovy pro seniory

8%

domovy se zvláštním režimem

8%

sociálně aktivizační
služby

4%

domovy pro osoby se zdravotním postižením

13%

ostatní

Významnou roli tak sehrávají pobytová zařízení poskytující dlouhodobou péči.

Dle MPSV v roce 2022 využívalo služeb pobytových zařízení cca 80 000 klientů od zhruba 2000 registrovaných poskytovatelů.

Dominantní z hlediska kapacity jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením a azylové domy, které dohromady reprezentují přes 92 % kapacity dostupných lůžek.

Na první pohled je zřejmá značná komplexita celého systému.

Nezanedbatelnou roli v zabezpečování sociálních služeb sehrává i sektor zdravotnictví, ať už v podobě úhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění za zdravotní úkony, či poskytování části této péče ve zdravotnických zařízeních.

Fungování systému sociálních služeb v ČR.

Systém sociálních služeb je významnou komponentou sociální politiky státu. Ústředním orgánem státní správy v sociální politice je MPSV.

Klíčovým zákonem pro nastavení systému sociálních služeb je zákon 108/2006 Sb.

Výdaje systému sociální péče

Na straně nákladů registrovaných poskytovatelů sociální péče jsou nejvýznamnější položkou personální náklady, reprezentující téměř 2/3 celkových nákladů. Dle odhadů pracuje v sociálních službách asi 105 000 zaměstnanců. externí link

I přes vysoký procentní podíl personálních nákladů na celkových nákladech poskytovatelů sociální péče však rozhodně nelze říci, že úroveň mezd v tomto sektoru je srovnatelná s průměrným platem či jinými sektory v ekonomice.

Naopak – průměrná měsíční mzda pracovníků a ošetřovatelů u pobytové péče v pololetí roku 2022 dosahovala pouze 29 697 Kč. Ve srovnání s tehdejší průměrnou mzdou v celé ekonomice (39 033 Kč) tak představovala pouze 76 %.

Významná část sociální péče není poskytována institucionálně, resp. registrovanými poskytovateli, nýbrž neformálně, zejména v domácnostech rodinnými příslušníky. Přesné statistiky v oblasti neformální péče nejsou dostupné. Určitou aproximací nám mohou být údaje za příspěvek na péči.

Objem výdajů na příspěvek na péči od roku 2008 a počet příjemců této dávky roste

Zatímco v roce 2008 se vyplatilo 18,25 mld. Kč celkem 296 000 osob, v roce 2021 šlo o téměř 33 mld. Kč směřujících k 361 000 osob

Lze odhadnout, že zhruba 70 % výdajů na příspěvek na péči směřuje ke klientům, kteří nevyužívají registrovaných pobytových sociálních služeb.

2008

18,25 mld.
296 000 osob

2021

33 mld.
361 000 osob

Příspěvek na péči v čase

Počet příjemců

Výdaje (mld. Kč)

Zdroj: MPSV (2022), ČAP Otevřít detailní graf

Příjmy systému sociální péče

Z pohledu financování systému jde více než polovina prostředků formou dotací z veřejných rozpočtů.

33 %
MPSV

20 %
úhrady uživatelů

16 %
příspěvek na péči

14 %
EU, vláda, jiné

10 %
kraje

7 %
obce

Vliv stárnutí populace

Česká populace stárne a tento proces bude v nadcházejících dekádách dále akcelerovat.

Očekávaný počet obyvatel ve věkových skupinách

Demografická prognóza pro ČR z roku 2018, zpracovaná ČSÚ v tzv. „střední variantě“:

Věk 0—19

Věk 20—64

Věk 65+

Zdroj: ČSÚ (2018) Otevřít detailní graf
Věková skupina k 31. 12. 2021

Česká republika

Muži

Ženy

Zdroj: ČSÚ (2018)
Projekce obyvatelstva k 1. 1. 2050

Česká republika

Muži

Ženy

Zdroj: ČSÚ (2018)
Zatímco počet dětí (osoby mladší 20 let) bude přibližně stagnovat na úrovni dvou milionů, počet osob v ekonomicky aktivním věku (20—64) bude až do 60. let výrazně klesat a adekvátně tomu ve stejném období poroste počet seniorů (65+).
Poměrové ukazatele očekávaného věkového složení obyvatelstva

(střední varianta)

65+ / 0—14

(0—19, 65+) / 20—64

65+ / 20—64

0—19 / 20—64

Zdroj: ČSÚ (2018) Otevřít detailní graf

Na počátku této dekády připadaly téměř dvě osoby v ekonomicky aktivním věku na osobu ve věku neaktivním (děti a senioři), kolem roku 2055 se však tento poměr prakticky vyrovná.

2010
2026

Jedna osoba ve věku 20–64 let bude statisticky podporovat buď dítě, nebo seniora. Tento vývoj bude tažen zejména zvyšováním podílu seniorů na celkové populaci v ČR.

Takto výrazné tempo stárnutí populace, jedno z nejrychlejších v rámci EU, se nemůže neodrazit na počtu osob potřebujících sociální služby, zejména pak dlouhodobou péči.

Pravděpodobnost jejího čerpání úzce koreluje s rostoucím věkem.

Statistiku pobírání příspěvku na péči můžeme vnímat jako proxy distribuce potřeby dlouhodobé péče.

Je evidentní, jak toto riziko roste spolu s věkem. Ještě u osob mezi 60–69 lety věku není příliš významné, aby se u o dekádu starších spoluobčanů blížilo 10 % a následně rostlo již exponenciálním tempem – 30 % u osmdesátníků a téměř 70 % u osob v 10. dekádě svého života.
Riziko snížení schopnosti soběstačnosti se zvyšuje exponenciálně s věkem

stupeň 1

stupeň 2

stupeň 3

stupeň 4

Výpočty ČAP z dat MPSV, viz Dlouhodobá péče na rozcestí (2020) Otevřít detailní graf

Zkombinujeme-li populační projekci ČSÚ s pravděpodobnostmi pobírání příspěvku na péči v příslušných věcích, dostaneme projekci počtu pobírání příspěvků na péči v české populaci do roku 2100.

Na první pohled v něm upoutá pozornost ztrojnásobení předpokládaného počtu osob s příspěvkem na péči za pouhých cca 50 let, konkrétně mezi roky 2018 a 2068. Ve stejném období lze očekávat, že se zhruba o jednu pětinu oproti roku 2018 sníží počet ekonomicky aktivních zdravých osob.
Projekce počtu pobírání příspěvku na péči do roku 2100

(Celková demografická projekce, rok 2018 index 100 %)

Počet příjemců na péči

Populace zdravá ek. aktivní

Populace zdravá ek. neaktivní

Zdroj: Výpočty ČAP z dat MPSV Otevřít detailní graf

Ze systému vypadávají ekonomicky aktivní.

Ze systému vypadávají ekonomicky aktivní

Pokud se nezvednou kapacity systému, tak za 15 let bude vázáno péčí o nesoběstačné rodinné příslušníky odhadem 160 tisíc osob, tedy asi 3 % práceschopného obyvatelstva.

Tím stát přichází o značné příjmy a firmy o lidi, které musejí nahradit novými a počítat tak s dalšími náklady na nábor i zaučení.